Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vybíráme koloběžku? Článek druhý Yedoo Trexx

1. 8. 2017

Vybíráme koloběžku? Článek druhý Yedoo Trexx

 
Když si vybíráme novou koloběžku a s nákupem nespěcháte, můžete si projít podobnou cestou jako autor článku Jindra Křivka. Třeba zveřejněním jeho dojmů bude i pro vás při výběru koloběžky inspirující. Na našem blogu najdete sérii šesti článků původně zveřejněných na FB stránkách Koloběžky CZ. Text uvádíme bez úprav.
 
 
 
Jelikož vás moje minulé povídání všechny neodradilo, tak přidávám malý nášup, kde bude hlavní roli hrát Yedoo Trexx. Kolobrnda je to na pohled moc pěkná, dcerka (4 roky) ji radostně podržela na focení a chtěla hned odvézt do školky… Mě z pohledu technicky založeného člověka zaujalo řešení rámu, na kterém je vidět ta spousta práce, kterou dostal do vínku při své zrodu. Musím říct, že jsem nikdy předtím v ruce či noze žádnou velkou hliníkovou koloběžku neměl, a tak už samotné vyndání koloběžky ze stojánku bylo zážitkem neočekávaným… Ano, opravdu je to znát ?! Já nejsem úplný tintítko, aktuálně se pohybuji na cca 93 kg živé váhy a ve výsledku si troufám říct, že váha jezdce je k dané koloběžce celkem podstatný limitující faktor, který ovlivní její chování, ale k tomu se dostaneme v samotném závěru.
Zde bych mohl říct těm, co se ptají, zda jim koloběžka pomůže zhubnout, že… záleží na tom, jak budete jezdit ?. Já jsem začínal na bratru 105 kg, ale poměr svalové hmoty ku gurmánským zážitkům nebyl nijak lichotivý a i mé okolí již doznalo změn a mojí oblíbenou hlášku „jen nandej, je vývinu“ už jsem chvíli neslyšel… Tak a k věci, koloběžka mi tenkrát poměrně rychle zvedla fyzičku z 0 na ,,docela normální“, kdy jsem zlepšení registroval jak jinak než v kopcích, které se zprvu zdály „nezdupatelné“, ale postupem času jsem se dopracoval k tomu, že vyjet se dá všechno, ovšem otázkou zůstává, jestli to za to stojí… Samozřejmě pokud vás někdo pozoruje (zejména cyklista, kterého jste v půlce kopce předjeli s lehkostí jarního vánku), tak zkousnete ledacos, přetrpíte zástavu dechu i srdce a prostě to dáte ?!!! Řekněme, že asi tak po roce se ale forma ustálila, tělo se zpevnilo (hodně), ale např. břicho se moc nehnulo. Moji ženu pak napadlo, že by bylo fajn si po příjezdu domů ještě zacvičit – organizmus je pěkně rozjetej, tak by to mohlo jít dobře… I přes prvotní odpor organismu dělat něco jako sedy lehy se to celkem slušně rozběhlo a nakonec mě to i baví… výsledky se dostavily poměrně rychle a i to břicho se hlo a opadlo ?. Takže dneska jsem celkem spokojený a vím, že když si dám u grilu pěkně do těla, tak se můžu těšit na zásobu paliva pro mnoho kilometrů, které tam ale nezůstane už navěky (mimochodem přes zimu si dělám zásoby na dlouhé letní vyjížďky, to jenom tak pro pořádek). Takže si myslím, že koníček ve formě dobrého jídla a koloběžky je ideální kombinací. A pokud je pravda, že šťastní lidé se dožívají mnoha let, tak mám obavy, že se tady na tu šaškárnu budu dívat ještě dlouho… ?


Zpátky na nášlap. Tentokrát mne na testovacím okruhu doprovodil trhlý kolega Jaroslav Tauer, takže jsme zvolili drobet lehčí tempo, abychom byli schopni jednotlivé výdechy formovat do něčeho podobného našemu krásnému jazyku (mimochodem bych se chtěl omluvit za moji částečnou pravopisnou negramotnost, berte ohledy na to, že syntaxe češtiny mi zas tolik nejde a výjimky nemám rád, děkuji…). První odrazy už byly jistější než při minulém přesedlání z Kostky na GTčko, a tak jsme vyrazili trhat první kilometry. První dojem byl dobrý, obuté pláště trekového charakteru zjemnily rozbitou cestu a v podstatě necitelná koloběžka vystřelovala kupředu s každým odrazem. Zjistil jsem, že mám co dohánět v technice odrazu, protože zejména do kopce jsem občas nadzvedl přední kolo – ne všechnu energii jsem tedy dal do odrazu směrem kupředu… Na silnici to frčelo tak akorát na svižnou turistiku. Kolega navrhl drobnou úpravu trati, která nám dopřála zážitek z jízdy po panelech, které mezi sebou udržovaly úctyhodný rozestup, což znamená, že gumy už nepohltily tuto parádu a dost to kopalo… Oproti testu GTčka byla cesta suchá, takže jsem nepodhraboval a bylo to hodně znát, tepovka padla někam do vycházkového režimu a víc jsem jí nevěnoval pozornost. Přesun po asfaltu k lesním pěšinám proběhl vcelku normálně a bez nějakých silnějších emocí. Jenom poznatek, že lze přeskočit takové ty litinové retardéry, mě potěšil.


Na lesních cestách byl znát obrovský rozdíl oproti GTčku na silničních pláštích, neboť se koloběžka nebořila. V cestě nám stál jeden větší kopec, který se díky nízké váze brndy jevil o mnoho stravitelnější. Ve sjezdu po rozbité polní cestě jsem lehce přibrzďoval a rychlost se pohybovala kolem 30 km/h (celkem zábava) a průjezdnost byla srovnatelná s kolegovo Malagou. Zpátky jsme trhali svižnějším cestovním tempem, které koloběžce sedí, a dostali jsme se na celkové statistiky 30,2 km s průměrem 17,4 km/h.
Koloběžka, co jsem měl půjčenou od Václav Jun, byla celkem zánovní, prý měla najeto jenom 30 km, dle jejího stavu nebyl důvod tomu nevěřit… ? A tak jsem ji jednou jízdou dost znehodnotil, lak na stupátku se lehce ojel a trochu se odchlípla jedna ze tří protiskluzných samolepek. Ráno jsem cestou do práce škrtnul jenom jednou a průměr 18,1 km/h (GT 18,4, ale tam těch překážek bylo mnohem víc…) byl lehce poznamenán vycouváním auta s károu ze vrat uprostřed největšího sjezdu (brzdy fungují a v záklonu pro zlepšení těžiště jsem ji nezlomil…), kde běžně jezdím kolem 60 km/h.


V práci si koloběžku osahal kolega, který je také „náš“, a byl z ní nadšený, nicméně jsme při tom zjistili, že on, který je cca o 20 kg lehčí, koloběžku téměř neprohne, ale pokud se na ni postavím já s baťohem (takže cca 100 kg), tak kolobrnda poměrně hodně pruží v přechodu stupátka na zadní vidlici. Asi bych měl do budoucna obavu, abych ji někde při seskoku v terénu neprošlápnul na dvě půlky.


Chvíli jsem nad Trexxem přemýšlel a došel jsem k názoru, že to je fajnová koloběžka ideálně pro tu něžnější část naší populace, zejména pokud nemáte hluboko do kapsy a navíc u trhání chcete i pěkně vypadat (na tom třeba mně osobně moc nezáleží, protože jsem stejně věčně celej spocenej a balit holky už pár let nemusím, jelikož už jsem svůj poklad dávno objevil) a běžným cílem vašeho trhání jsou hezky sjízdné cyklostezky. Navíc nízká váha vám ušetří něco energie a trhnete o pár kilometrů dál než vaši soukmenovci s železnými oři. Já ale hledám dál a uvidíme, co přinesou další modely, které mi Vašek slíbil k osahání. Doufám, že ten svůj svatý grál v podobě koloběžné princezny najdu a pak už ho nepustím!!!


Trhu zdar ?
 
 
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA